Nesmrtelný válečný román z roku 1963, v němž válku bere vážně snad jen jeho protagonista, poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody, si od svého prvního českého vydání získal řadu příznivců i u nás a stal se knihou, kterou lze bez váhání označit za kultovní. Ač svérázný důstojník zůstává na stránkách příběhu naivně přesvědčen o bezpodmínečné oddanosti své jednotky, je stále zřejmější, že zásady vojenské taktiky se tu spíše než v boji za Krále a Vlast uplatňují při zápolení o zdroje alkoholického či erotického uspokojení. Donkichotský Goodbody se během několikaleté anabáze snaží vrátit válce její důstojnost, ale čtenář záhy pochopí, že jde o absurdní počínání – válka je beznadějně směšnou záležitostí a smích je také to jediné, čím ji lze porazit. ( )

I have some favourite treatments of the experience of WWII usually by British writers. I mention that for this is one of them. While fiction, it is somewhat in tone a book like that of Spike Milligan. There is a grittiness that endears these quite fictional memoirs to me. It is very much a book that might have been overheard in a pub. Maintaining the air of rather beery confidences, this reader got a n appreciation of what it feels to have survived a period of several months of direct peril. It should be found in the heads of more people. Earnest Goodbody is of course the pen name of Patrick Ryan, and a character in the work. ( )